Beroun ( Velikonoce ) 9.-13.4.2009

      Sraz jsme měli na Smíchovském nádraží v 9 hodin. Cesta vlakem do Berouna probíhala v pohodě. Pak nás ale vedoucí překvapili, vystoupili jsme na stanici jménem Srbsko. Odtud jsme šli k jeskyni, kde jsme posvačili. Po svačině, jsme navštívili hradiště Tetín. Pak jsme šli za Oslíkem a Martinou, kteří nás zavedli k jeskyni kterou dříve objevili. Tam jsme vlezli čistí, ale ven špinaví. V jeskyni jsme viděli netopýry. Špínu jsme umyli v Berounce ke které jsme sešli. Tady jsme hráli hru na tři nohy a pět rukou. Po hře jsme šli do chaty na kraji Berouna. Odložili jsme si batohy a šli na horu Děd. Tam jsme běželi orientační závod. Po něm jsme se vrátili do chaty. Připravovali jsme dřevo a zapálili oheň. Za tmy jsme opékali buřty k večeři a zpívali jsme písně. Po skončení táboráku v chalupě usínali Štěpán, Spider, Tkanička, Stůj, Medik, Lama, Zajda, Orbit, Guláš, Oslík, Martina, Sněhulka, Racochejl, Seržant, Komár a z vedoucích Luděk, Nervík, Kýbl, Křídlo a Jana.

 Štěpán


      V pátek ráno se nikomu nechtělo z postele. Službu měla Zajda s Oslíkem. Ráno také přijeli Pošťák s Couralem. Když jsme konečně vylezli z postelí, šli jsme na snídani, která byla dobrá  až na pár uměleckých děl. Potom jsme pomalu vyrazili na cestu do Koněpruských jeskyní. Šli jsme asi 4km loukami na kterých byli balíky slámy. Na jedné dlouhé řadě balíků jsme si zahráli na babu. Když jsme v úmorném vedru došli k jeskyním dali jsme si oběd a šli na prohlídku. Po prohlídce si kdo chtěl mohl něco koupit. Potom jsme sešli do lomu. Z kamení sestavili nápis Filištíni a zahráli si hru na Maršála a špióna. Když jsme dorazili na chatu, tak si všichni sundali voňavé ponožky a umyli si nohy, jen někteří se celí osprchovali ve studené vodě. Potom jsme si ještě zahráli v sadu želvičky a pak šli k večeři. Měli jsme knedlíky s omáčkou (UHO). Bylo to moc dobré. Po večeři nám Lúďa pustil znělku Včelky Máji v 11 jazycích a mi poznávali o které se jedná. Jako večerníček nám pak vedoucí pustili Rychlé šípy a potom rychle spát.

  Medik


            Sobotní ráno jsme vstávali o něco dříve, abychom stihli autobus. Dojeli jsme do stanice Žebrák a stejnojmenný hrad jsme také hned navštívili. Do dnešní doby se toho mnoho nezachovalo - několik zdí a jedna věž. Na tu jsme vystoupili a viděli jsme okolní krajinu. Zaujaly nás dvě věci: Pasoucí se salám a náš další cíl - hrad Točník. Nešli jsme však rovnou k němu. Po cestě jsme totiž narazili na zeď (součást původní hradby) kde kuchař Béďa Rendlík zvaný Kastrol nechal útržky receptu na svou mlsku. Našli jsme 6 kousků z celkových osmi (kolik jich bylo nám prozradil Luděk, který prý Béďu potkal). Nejúspěšnějším hledačem byl překvapivě Lama. Hrad Točník je zachovalejší a rozlehlejší než jeho soused. Po krátkém rozchodu na prohlídku hradu a návštěvu místního občerstvení (no, buďme upřímní - spíše to druhé) jsme shlédli sokolnické představení, do kterého byli zapojeni i někteří z nás (Křídlo a Spajdr - Spider*). Pak jsme hrad opustili a zahráli si molekuly. Pak jsme narazili na „rybník“, ve kterém nechal „Hrnec“ další kousky svého receptu. Někteří z nás se sice utopili, ale nakonec jsme několik kousků přece jen vylovili. Snad to bude stačit. Cestou domů jsme se tak courali, že jsme nakonec museli dojet ze Zdic vlakem. V Berouně to však pro některé teprve začalo - oddílové zkoušky. Dělal je Pepa, Sněhulka, Tkanička a Spajdr - Spider*. Začali pro všechny čtyři členy úspěšným zapálením ohně. Pokračovali již poněkud méně úspěšnými uzly a mapou. Desatero bylo hrozné - uměl ho jen Pepa (a to má přezdívku Oslík). A referáty - no to byl očistec. Nikdo sice nezaperlil českým volně žijícím zvířetem německý ovčák, ale že by svoje referáty nějak zvlášť uměli, to se říci nedalo. Nakonec zkoušky úspěšně složil jen Pepa, který měl referáty jakeš takeš a u vedoucích si šplhnul desaterem, ale ostatní dosáhli úspěšnosti Lamy. Doufejme, že se připraví na příště o něco lépe a nebudou pokračovat jako náš „expert na zkoušky“. Před spaním jsme si ještě zahráli jedno Palermo a poslechli si dokončení příběhu o Rychlých šípech a ježku v kleci.

 *nehodící se škrtněte

                                                                           Στωπκα (Stopka)

 Všechna práva vyhrazena. Bez svolní majitele není povoleno rozmnožování, veřejné publikování ani jiné šíření dle zákona 121/2000 Sb. §1 až 118. Svolení má pouze časopis Filištíni a to pouze pro jedno číslo, zveřejněné pouze v okruhu oddílu.

 

 

        V neděli byla k snídani krupicová kaše. Služba byli Tkanička a Orbit. Ráno jsme vyšli do Berouna, kde jsme měli rozchod půl hodiny. Potom jsme zamířili směrem na Děd.Cestou na Děd jsme se zastavili u medvědů a ještě jsme šli na rozhlednu v Berounském parku. Když jsme došli na Děd  snědli jsme čerstvé housky jako oběd a pak byl orientační běh, který trval těm nejpomalejším kolem dvou hodiny ( Vyhrál Křídlo 30min  a z členů byl nejrychlejší Spider 33min  - Nervík). K večeři byla grilovaná kuřata na ohni. V noci byla hra, kde upíři obsadili město Beroun a my jsme museli ty upíry zabít. Byli 3 upíři a když nás dostihli museli nám sundat čepici. My jsme museli chodit na místa kde byli mniši a ti nám dávali otázky nebo úkoly, ale ne všude byli mniši. Nakonec jsme se dozvěděli že je zabijeme tak, když jim vytrhneme ocásek. Hra měla trvat do půlnoci, ale trvala až do jedné hodiny.

   Seržant

 

     Bylo něco okolo sedmé když se holky vyřítily z chalupy že se půjdou schovat. Po krátké dohodě se kluci shodli že není kam spěchat, takže když si o půl hodinky přispí nic nezkazí. Po té krásné půl hodince jsme se vyhrabali ze spacáků a šli se podívat kde ty holky jsou. Trvalo to asi 3 minuty a už začali prohánět Zajdu. Ovšem co nečekali bylo že mají holky poruce vodu. Když byla holka vyšupaná dostali kluci kousek zprávy. Nakonec dostali zprávy všechny a po složení jim vyšlo že vajíčka jsou na půdě. Ale než mohli na půdu museli vybojovat ještě jeden boj. Holky byli tak lstivé, že si vzali hadici a kluky pěkně pokropily (polévat se má koledníky až po 12h, takže některá děvčata byla na oplátku  taky zlita živou vodou - Nervík) Jakmile vodní radovánky skončili, přišla na řadu snídaně. K snídani byla melta s mazancem. Po snídani následovali drobné opravy pomlázek ale hlavně to nudné balení. Mezitím nás Nervík rozházel do skupin a která skupina měla sbalené všechny věci, mohla se vydat koledovat. Nadílka byla docela štědrá, ale bylo i líp. Chvíle na kterou se vedoucí těšili skoro nejvíc (nejvíc se samozřejmě těšili na to až jse nás konečně zbaví) přišla jakmile se vrátila nějaká skupinka. Vždy jednotlivec ukázal co vykoledoval a stoho mu byl odebrán desátek. Proto ti chytřejší snědli vše již po cestě nebo jsi koledu někam zašili. Po návratu všech skupinek jsme se dali do uklízení. Později jsme si zahráli Městečko Palermo a šli jsme na vlak. Nasedli jsme do vlaku a odjeli do Prahy. Na Smíchovském nádraží jsme si dali pokřik a hurá domů.    

  Lama

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

20.04.2009 10:21:04
filistini
Created by: Jiří Vetýška 2008
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one