Plzeň 21.-22.3.2009

      V sobotu v 8:00 jsme se sešli na Smíchovském nádraží. Přišli Seržant, Racochejl, Spider, Lama, Stůj, René, Dominik, Guláš, Pepa a Martina, z vedoucích pak Fanda, Křídlo a Kýbl. Poté jsme se odebrali čekat na vlak. Když jsme nastoupili do vlaku, který nás dovezl do Rokycan, zkrátili jsme si čekání na další vlak hrou. Když konečně vlak přijel – k našemu štěstí bez zpoždění, odjížděli jsme směr Chrást. Po příjezdu jsme si cestu k ubytovně zpestřili různými hrami. Když jsme dorazili k ubytovně hned vedle hřbitova, hodili jsme si dovnitř batohy, aniž bychom se podívali jak to tam vypadá. Pak jsme to vzali “zkratkou” do pivovarského muzea, kde nás poučili o dřívějších způsobech výrobě piva a dali nám i ochutnat (teda jenom vedoucím). Potom jsme kvapili do pivovaru, kde jsme se dozvěděli jak se pivo vyrábí dnes. Vedoucím dali zase napít ( ano vedoucí už byly úplně přepití :-) F). Když jsme si vše prohlédli, šly jsme zpět do ubytovny. Po večeři jsme se dozvěděli, že máme v rámci detektivní hry vypátrat vraha pana Matouše. První stopu jsme prý měli rozpoznat hned v pivovaru (ale nerozpoznali). Po marném hledání důkazů měl každý jinou představu o vrahovi pana Matouše. Ne sice blízkou, ale nejbližší představu o tom co se v domě asi tak událo měl Stůj. Někteří z nás si poté za trest oběhli pár koleček kolem hřbitova a pak konečně do hajan. Všichni spali jako zabití.( celkem asi 18 km, z toho polovinu s batohy  F)

                                                                                                          

     V neděli po snídani, jsme vzali svačiny a vyrazili na kratší výpravu směr sever. Navštívili jsme pěkná zákoutí blízko Plzně. Cestou jsme hráli různé hry, např. jsme museli nést přes město asi 6 metrů dlouhý napnutý toaletní papír a nesměli ho přetrhnout. Škoda, že nebylo tepleji, šli jsme totiž kolem hezkých koupališť. Když jsme si tohle kolečko, dlouhé asi 10 km a zpestřované hrami, obešli a vrátili se na ubytovnu. Začal úklid a příprava polévky. Po uklizení a napapápní jsme předali ubytovnu místnímu skautovi a vydali se na svou poslední cestu ( asi 4 km ). Tentokrát s dostatečným předstihem. Hráli jsme z Tater odzkoušenou hru na Ano a Ne a zachvíli byli i přes slalom v centru na nádraží. Tam jsme koupili lístky a několik minut si počkali na náš vlak do Prahy. Na Smíchově jsme se rozloučili oddílovým pokřikem a hurá domů.

Martina, Nervík

08.04.2009 20:16:26
filistini
Created by: Jiří Vetýška 2008
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one